Pedagogická
fakulta

2015

Vliv charakteru vzdělávacího oboru Občanský a společenskovědní základ na učitele Základů společenských věd na gymnáziích (Mgr. Vanda VANÍČKOVÁ, Ph.D.)

Cílem projektu bylo postižení specifik – tj. charakteru vzdělávací oblasti, učitelské přípravy a výuky – která obsahuje vzdělávací obor Občanský a společenskovědní základ. Uvedený vzdělávací obor byl zkoumán na základě vymezení v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia. Významný aspekt výzkumu rovněž představovala analýza názorů a postojů učitelů ve vztahu ke klíčovým kompetencím, které jsou určeny pro rozvíjení daným vzdělávacím oborem.


• Elektronická verze publikace, která je hlavním výstupem z projektu, viz ZSV = Zkusit SMART výuku

2016

Dějepisné vzdělávání s akcentem na soudobé dějiny a jeho reflexe ze strany učitelů (doc. PhDr. zdeněk NOVOTNÝ CSc.)

Cílem projektu bylo charakterizovat specifika, která obsahuje vzdělávací obor Dějepis v kontextu Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia. Uvedená specifika zahrnují přípravu učitele, konkrétní metody a prostředky výuky, atd. Součástí výzkumu byla analýza názorů a postojů učitelů ve vztahu ke klíčovým kompetencím, které jsou určeny pro rozvíjení prostřednictvím daného vzdělávacího oboru, tj. jak v širším kontextu, tak zejména v kontextu výuky soudobých dějin.


• Elektronická verze publikace, která je hlavním výstupem z projektu, viz Tak trochu jiné soudobé dějiny

2017

Etická výchova – výzvy a příležitosti (doc. Mgr. Antonín STANĚK, Ph.D.)

Projekt byl zaměřen na jednu z nejnovějších součástí Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (dále jen RVP ZV), a to na Etickou výchovu. Problematika byla řešena komplexně z mnoha úhlů pohledu tak, aby výsledky analýz a výzkumného šetření byly co nejvíce přínosné v praktické rovině edukační reality. Primárním cílem projektu bylo vytvoření metodických materiálů, které rozšířily využitelné portfolio k etické výchově, jako k jedné z nejnovějších částí RVP ZV. Materiály vycházejí jak z příslušných kurikulárních dokumentů, tak z již dostupných učebnic a on-line šablon k etické výchově. Tyto materiály byly publikovány v odborné publikaci Vývoj občanského vzdělávání a etické výchovy v českých zemích (viz sekce Publikace) a prezentovány co nejširšímu okruhu odborníků z praxe i studentům PdF. Sekundární cíl pak představovala širší charakteristika historie i současnosti etické výchovy, analýza současného stavu vyučování etické výchovy v praxi, včetně kvalitativní výpovědi pedagogů a popularizace etické výchovy jako celku.

2018

Regionální dějiny ve výuce výchovy k občanství a dějepisu (doc. Mgr. Antonín STANĚK, Ph.D.)

Cílem projektu bylo charakterizovat specifika, která obsahují vzdělávací obory Dějepis a Výchova k občanství (součásti vzdělávací oblasti Člověk a společnost) v kontextu Rámcového vzdělávacího programu pro základní školy, a to ve vztahu k regionálním dějinám. Uvedená specifika zahrnují přípravu učitele, konkrétní metody a prostředky výuky atd. Součástí výzkumu byla rovněž analýza názorů a postojů učitelů ve vztahu k aktuálnímu stavu využití regionálních dějin ve výuce. Výstup projektu představuje vědecká monografie a odborná metodika, určená pro rozšíření portfolia metod výuky regionálních dějin na základních školách.

2019

Občanské vzdělávání v českých zemích po roce 1848 a jeho vliv na kultivaci historického vědomí (Mgr. Pavel KRÁKORA, Ph.D.)

Projekt byl zaměřen na výzkum a rámcovou analýzu občanského vzdělávání v českých po roce 1848 do současnosti. V daném kontextu a z hlediska tématu byla pozornost věnována konkrétně vymezeným historickým obdobím, kdy občanské vzdělávání získávalo specifickou formu a podobu vycházející z dané společenské situace, dobové mentality, socio-morálního milieu, politiky a dalších faktorů. Zároveň byla realizována obsahová analýza dobových učebnic a kurikurálních dokumentů vážících se – celkově, resp. částečně – k oblasti či problematice občanského vzdělávání. Součástí výzkumu byla rovněž otázka, do jaké míry soudobé občanské vzdělávání ovlivňuje, resp. kultivuje historické vědomí – tj. vnímání dějin a jednotlivých historických událostí, otázky historické perspektivy, smyslu dějin a v neposlední řadě byla sledována role občanského a dějepisného vyučování v procesu formování národní identity. Výzkum historického vědomí představuje z hlediska pedagogiky a oborové didaktiky složitě strukturovaný fenomén, jehož jednoznačnou definici nelze striktně vymezit, a to z důvodu existence několika komponent historického vědomí. V projektu realizovaný výzkum byl zaměřen na segmenty související s podobou historického vědomí ve vztahu k jednotlivým obdobím českých dějin, z hlediska občanského vzdělávání pak byl výzkum orientován na dimenzi politiky, morálky a identity. Dále byly postiženy dílčí dimenze historického vědomí z hlediska věku, typu školy a vlivu edukačních médií na jeho formování. Výstupy projektu představují studie v recenzovaném neimpaktovaném časopisu (databáze ERIH+) Civilia – Odborná revue pro didaktiku společenských věd (číslo 1/2019 a 2/2019), dále byly využity ve výuce (semináře, exkurze) realizované v rámci bakalářských studijních oborů Společenské vědy se zaměřením na vzdělávání a Historie se zaměřením na vzdělávání a navazujících magisterských oborů Učitelství dějepisu pro střední školy a druhý stupeň základních škol a Učitelství základů společenských věd a občanské výchovy pro střední školy a druhý stupeň základních škol, a to především v kontextu předmětů přímo orientovaných na oborovou didaktiku společenských věd a dějepisu. Poznatky a zjištění získané při realizaci projektu byly využity v průběhu učitelské praxe studentů a budou reflektovány v diplomových pracích. Dílčí výsledky projektu byly prezentovány jak formou workshopů v rámci Letní školy výchovy k občanství, demokracii a evropanství Třicetiletí obnovy budování občanské společnosti v českých zemích (srpen 2019), které se pravidelně účastní učitelé dějepisu, občanského a společenskovědního základu, výchovy k občanství a dalších předmětů z celé České republiky, tak i formou příspěvků na indexovaných mezinárodních vědeckých konferencích. Výstupy z projektu byly rovněž uplatněny v rámci vědecké monografie vydáné roku 2021.



2020

Ideologická indoktrinace československého školství v obdobích nesvobody ve 20. století a její reflexe v současném vzdělávání (PhDr. Pavel KOPEČEK, Ph.D.)
Projekt Ideologická indoktrinace československého školství v obdobích nesvobody ve 20. století a její reflexe v současném vzdělávání byl ve své odborné části zaměřen na výzkum vybraných aspektů historického vývoje české společnosti v obdobích nesvobody ve 20. století. Jeho smyslem bylo zkoumání ideologické indoktrinace československého školství v době nacistické okupace v letech 1939–1945 a v době komunistického režimu v letech 1948–1989. Zvláštní pozornost přitom byla věnována proměnám školství v těchto obdobích, a to i v kontextu celkové situace v českých zemích. V didakticko-metodické části projektu byly z hlediska tématu projektu analyzovány současné školní vzdělávací programy na vybraných základních školách a v nižších ročnících víceletých gymnázií a rovněž vybraná využívaná edukační média. Byla zjišťována účinnost vzdělávacího procesu ve vztahu k tématu projektu.



2022

Vývoj a proměny obsahů učebnic společenskovědních předmětů před rokem 1989 a po něm (Mgr. Pavel KRÁKORA, Ph.D.)
Projekt je zaměřen na výzkum a analýzu učebnic společenskovědních předmětů, které jsou aktuálně charakterizované v RVP ZV a RVP G ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost, (vyjma Geografie). Do zkoumaného souboru učebnic pro základní a střední školy budou zahrnuty všechny publikace, které byly vydány v rozmezí let 1969-2021. Dalším kritériem pro výběr učebnic vydaných po roce 1989 bude nutnost získání schvalovací doložky ministerstva školství. Soudobé pedagogické teorie vymezují učebnice jako druh „knižní publikace uzpůsobené k didaktické komunikaci“, a to jak svým obsahem, tak svou strukturou. Školní učebnice v daném kontextu proto funguje jako prvek kurikula, který reprezentuje výsek plánovaného obsahu vzdělávání a zároveň jako didaktický prostředek, jež je informačním zdrojem pro žáky a učitele, a který zároveň řídí a stimuluje proces učení. Stěžejním aspektem předkládaného projektu proto bude komparovat proměny podoby společenskovědních učebnic - v návaznosti na jejich výše uvedené funkce - před rokem 1989 (v období tzv. normalizace) a po roce 1989 (v období procesu tranzice od autoritářského systému k demokracii). Současně s tím bude postiženo, do jaké míry daný politický a společenský systém formoval obsah společenskovědních učebnic prostřednictvím interpretace vybraných procesů a dějů – včetně jejich zasazení do širšího kontextu – aby poskytl „uspokojivou“ prezentaci vybraných dějů a jevů v souladu s aktuální společenskou (popř. politickou) poptávkou (např. husitské revoluční hnutí, formování české politiky ve druhé polovině 19. století, období I. ČSR, druhá světová válka, rok 1948, 1968, společenské formace, ideologie, politologické aspekty a další). V neposlední řadě pak bude reflektován odraz kurikulární reformy v prvním desetiletí 21. století (realizace RVP) na učebnice, což je další stěžejní faktor, který ovlivnil podobu – již aktuálních - společenskovědních učebnic.